Rasy - Norn
Charry velice očekávaná počáteční „expanze“ skrz severní Tyrii, která se stala „přílivem krve“, skončila na hranici Shiverpeaks. Tam se měli střetnout s Norny, kteří – podle plánu – měli být stejně silní jako oni. Realita byla ale jiná. Když Charrové dosáhli podhůří, Norni je smetli zpět jedním drtivým úderem, který kompletně zdecimoval každý „warband“.
I když je jisté, že Charrové mohli zničit Norny pomocí své celé armády – nebo dokonce celé legie, warbandy a menší Charrské skupiny nemohli překonat individuální sílu Nornů. Tyto počáteční bitvy učili obě dvě strany respektovat sílu druhých.
Proto vznikla nepsaná dohoda o vzájemném respektu a síly, a vstala podivná „aliance“. Téměř dvě sta let byla východní hranice Shiverpeaks klidná. Charrové měli povoleno projít přes Gunnar’s Hold až do jižních údolí kde žili Nornové.
Ve skutečnosti, v časech vypálení Ascalonu (Pre-Searing), dovolili Nornové Charrským vojskům překročit severní hranici z Ascalonu až do Kryty kde mohli Charrové provést invazi přímo do centra lidského uzemí. Přestože to nebyla známka žádného spojenectví, pro tyhle dvě rasy to počalo fázy ostražitosti.
Žádný mír nebyl stále podepsán; pro „individuální“ Norny byla taková smlouva nesmyslná a Charrové na takové papíry spíš plivali, než abych si jich vážili. Nicméně tyhle dvě rasy povolovaly jedna druhé průchod a obchod, a zároveň udržovali své hranice bezpečné. Občas nějaký warband (nebo Nornský lovec) mohl překročit hranice druhé země… Ale tyto události nenarušili „alianci“ dosaženou na základě vzájemné dohody mezi těmito 2 rasami.
Během poslední stovky let bylo vidět více a více Nornů v Krytě a okolí. Starý drak z ledu a sněhu začal ničit severní vrcholky hor – vyhánějíc všechny Nornské lovce na jih do země trpaslíků. Tam našli opuštěné tvrze a novou výzvu – rasu Dredge, staré nepřátele Dwarves, nyní téměř k nerozeznání od primitivních , vyděšených tvorů z minulosti.
Rasa Dredge libující si ve své nově objevené svobodě, po tom, co trpaslíci padly do zkázy Great Destroyera, ucítili možnost stát se skutečnou hrozbou celých Shiverpeaks. Od té doby, Nornové spolu s Dredge vedou neustálou válku, která běsní podél nejvyšších hor.
Nornové také udrželi vztahy se svými lidskými přáteli, i když tyto vztahy nejsou tak blízké, protože se v minulosti cítili Nornové mnohokrát zrazeni těmito „nepředvídatelnými“ lidskými spojenci. V posledních letech se nedůvěra Nornů ještě prohloubila vůčí nové Krytanské královně.
Tato nezávislá rasa Nornů ji vidí jako příliš závislou na jejích rádcích a je podle nich neochotná jednat na vlastní pěst jako hrdina. Přestože vztahy mezi Norny a lidmi chládnou, Nornové věří, že královna ukáže sama svou sílu prostřednictvím „ovládnutí“ své rasy, nebo někdo jiný povstane z řad lidí a všem ukáže, co znamená být „silný“.
Příběh
Pocházejí z ledového severu – Norni, rasa hrdinů. Tito houževnatí, morfující se válečníci si cení kořisti a vítězství nadevše. Věří jen v sílu oceli.
Norni nemusí prosit nebo plazit se pro přízeň bohů, nikdy. Namísto toho uctívají duchy zvířat a čerpají z nich sílu. Norni mohou převzít podobu zvířete z posvátného totemu – medvěd, sněžný levhart, krkavec a vlk – a zavolat si na pomoc do bitev jejich sílu, což také dělají.
Hnáni ze svých domovů až na daleký sever sněžným drakem Jormagem. Norni si vybojovali své domovy zpět svými čepelemi v mrazivých výškách hory Shiverpeak. Stín mocného ledového draka se svalil na tyto hrdé vyhnance pro ty zvrácené; zkažený norn – Syn Svarinův – uctívá Jormaga jako posledního ducha totemu. Tyto zrádce čeká brutální a krvavý osud.
Roztroušeni po nemilosrdných Shiverspeaks, norni žijí v opevněných baštách a společných domech, jako třeba v osadě Hoelbrak. Opovrhují vládou slabších ras, norni se nepodřizují, oni velí. Žádný norn si nikdy nepoklekl před Králem či Královnou, a ani nepoklekne.
Každý norn ví, že jen stateční a silní dosáhnou nesmrtelnosti. Vítezové jsou oslavování v příbězích a písních, slabí jsou zapomenuti a pohřbeni sněhem času. Cesta hrdiny … cesta norna.